Říjen 2011

Metal.

28. října 2011 v 9:52 | Metalová Princezna |  Básničky


Metal, v tom je energie.
Metal, v tom je síla.
Metal, v tom je poezie.
Metal, v tom je víra.

Metal, v tom jsou slova.
Metal, v tom je krev.
Metal, v tom jsou emoce.
Metal, v tom je řev.

Slzy, krev a pot.
Tisícovky not.
Metal je král!

Loučení.

23. října 2011 v 19:20 | Metalová Princezna |  Básničky
Žila,však teď už není.
Její hrob na cestě,cesta z kamení.
Však miloval ji a pořád bude,
její hvězda na nebi už svítit nebude.

Svíčka zhasla,Slunce zašlo,
tma je všude kolem.
Nad její krásou každé dítě žaslo,
jeho láska teď přehlušena bolem.

Teď už moje smutná píseň končí,
chlapec se se světem loučí.

Ruku v ruce

22. října 2011 v 9:16 | Metalová Princezna |  Co mě zaujalo
Tak to je ovšem nádhera.
Manželé po 72 letech společného života zemřeli vedle sebe ruku v ruce.
To se jen tak nevidí, a už vůbec ne v tomto věku.


Perly ze školních lavic

18. října 2011 v 19:09 | Metalová Princezna |  Příběhy
Aneb naší třídě se nic nevyrovná...

Profesorka:
"A pak tam je půl roku polární noc..."
Já (zhuleným hlasem)
"Jak tam může někdo žít?? Aha on tam vlastně nikdo nežije."

Otázka v písemce:
Stavbou a vzhledem literárních děl se zabývá věda?
Kamarádčina odpověď:
Ta,která se o to zajímá.:D

V IVT kreslíme v grafickém programu létající balon.
Já:
"Udělám ho černej"
Profesor:
"Černej balon?!"
Já:
"Vy jste nikdy neviděl černej balon? Však počkejte,zítra poletí nad naší školou a já vám z něj budu mávat."

Učitel na kamarádku:
"Promluv lidským hlasem ďáblíku!"

Spolužák mi čmárá po ruce...
Já:
"Ty vole,to je lesk na rty!"
Spolužák:
"Počkej tady má ještě jeden..."
"To je jak lubrikační gel!"
Já:
"Super,mám Katčin lubrikační gel na ruce.
"A proč mi tím zeleným zvýrazňovačem píšeš přes celou ruku bugadin?"
Spolužák:
"Tak z prdele..."
Já:
"A co znamená bugadin?"
Spolužák:
"To je paladin z wowka,akorát má pořád bugy,tak se mu říká bugadin."


Chápu,že to pro někoho není směšný,ale kdybyste tam byli,smějete se taky.
:D

Pohádka.

17. října 2011 v 20:26 | Metalová Princezna |  Básničky

Sedím a tiše přemýšlím.
Mám se vzdát anebo bojovat?
Prohra je jistá, já chci vyhrát však.
Chci umět létat jako pták.
Já však bojuji jen tak,
bez zbraní a bez křídel.

Však jednu zbraň mám,
říká si odvaha...

Tisíce nepřátel, však já jsem sama.
Proplouvám světem,
ve mě se odehrává drama.

Nevzdej se říká mi odvaha,
můj věrný přítel.
Rozhodnute jest, zde je můj ortel:

NIKDY SE NEVZDÁM! VÝHRA JE KRÁSNÁ, POMSTA JE SLADKÁ.
TO JE MÁ ŽIVOTNÍ POHÁDKA.

Zeptej se mě

15. října 2011 v 12:30 | Metalová Princezna
Máš na mě nějaký dotaz?
Tady máš možnost se zeptat...

KONEC.

2. října 2011 v 18:33
KONEC.
Měním radikálně svůj život. Pár lidí mě zklamalo, to asi k životu patří...