Naše paní profesorka třídní je nemocná, a tak nám odpadla angličtina. Tedy neodpadla, změnila se na hodinu matematiky, dohromady jsme měli za dnešek 3 hodiny tohoto velmi oblíbeného předmětu. Sama se divím, že jsem to přežila, ikdyž už jsem byla na pokraji sil a matikářka očividně také. Přináším dalších pár hlášek nasbíraných jen během dnešního dne.
Spolužačka se snaží u tabule počítat příklad, bohužel vůbec neví, jak na to, a tak jí učitelka musí diktovat každý krok, který má dělat.
Profesorka:,,Co to je shodné zobrazení,pohovoř!
Spolužačka:...
Profesorka:,,Dobře, tak dál."
Učitelka se nad něčím rozčiluje, neustále nadává, ale nikdo ji neposlouchá. Já jen tiše sedím v lavici a sleduji dění ve tříde.
,,Tady je zase živo."
Spolužák, věčně napomínaný, ikdyž občas za nic, už je na profesorku poměrně naštvaný a jde jí něco říct ke katedře, po krátkém rozhovoru, odchází rozhořčen se slovy:,,Kde to jsme? To je jak židovskej tábor tady."
,,Markéto. Piš! Dělej něco děvucho. Napiš tam to číslo. Napiš ho! V absolutní hodnotě!"...a takhle je to u nás pořád.